Poselství od protinožců - MARLO MORGANOVÁ
Když jsem mluvila o narozeninových oslavách, napjatě mě poslouchali.
Vylíčila jsem jim dort, zpívání písní, dávání dárků a svíčky, jejichž počet se každým rokem zvyšuje.
“Proč to děláte?” ptali se.
“My oslavujeme jen něco neobvyklého.
“Na stárnutí přeci nic zvláštního není. Člověk se o to nemusí nijak snažit. Děje se to samo od sebe!”
“Když tedy neoslavujete, že jste o rok starší,” zeptala jsem se, “co tedy oslavujete?”
“To, že jsme lepší,” zněla odpověď
“Oslavujeme, když poznáme, že jsme lepší a moudřejší než minulý rok. To pozná každý sám na sobě, a proto sám oznámí ostatním, že nadešel čas oslavovat.” To si musím zapamatovat, pomyslela jsem si.
Domorodci věří, že čas plyne proto, aby každý měl možnost stát se lepším a moudřejším a aby mohl vyjádřit stále lépe své bytí.
Vysvětlili mi rozdíl mezi naší modlitbou a jejich formou komunikace.
V modlitbě promlouváme k duchovnímu světu, který je mimo nás, zatím co oni dělají pravý opak.
Naslouchají. Oprostí mysl od veškerých myšlenek a doslova čekají na příjem. Připadalo mi jakoby říkali:
“Nemůžeme slyšet hlas Jednoty, když jsme zaneprázdněni vlastním hovorem.”